Řadová novorenesanční dvoupatrová budova s podloubím, věží kterou zdobí pískovcový znak města - sv. Martin. V interiérech radnice je reprezentativní štuková výzdoba.
Historická stavba, kde přebývali a úřadovali valašští vojvodové. V r. 1785 zde byla zřízena první triviální škola, která byla později přemístěna do novějších prostor. Na místě bylo vybudováno zděné fojtství.
Hrad byl založen zřejmě pány z Dolních Životic počátkem 14. st. Jeho zánik se datuje do pol. 15. st. Dochoval se krátký úsek hradby.
Vznik arboreta je úzce spjat s majitelem novodvorského panství Quido Riedlem (1878 – 1946). Za svého působení v Novém Dvoře (1906 – 1928) vytvořil na nevelké ploše 1,8 hektaru s vytříbeným vkusem přírodně krajinářský park, ve kterém bylo vysazeno na 500...
Pozdně gotický trojlodní kostel. Prošel mnoha stavebními úpravami od románských, přes gotické a renesanční, až po barokní. Kolem areálu kostela se nachází ohradní zeď, do níž jsou vestavěny kaple křížové cesty ze 2. pol. 19. st. V r. 2001 budova prošla...
Dřevěný větrný mlýn západně od obce při křižovatce silnic. Postaven zřejmě roku 1810, naposledy mlel v roce 1952. Roku 1974 již téměř zřícená budova rekonstruována za použití starých částí a staticky zajištěna betonovými opěrami (ztráta možnosti otáčení)...
Zřícenina gotického hradu s vysokým torzem věže a zachovalými hradbami, sklepy a částmi zdí. Hrad založili Benešovicové v 1. polovině 13. století. V roce 1474 podlehl vojsku Matyáše Korvína, avšak později byl opět obnoven. V 16. století se stal loveckým...
Na československém pomezí nad Francovou Lhotou vyrostla v roce 1987 zbrusu nová dřevěná rozhledna, vysoká 16 metrů, ze které přehlédnete nejen hřbety pohraničních Javorníků a Bílých Karpat či blízké Vizovické vrchy, ale za skvělého počasí třeba i Súľovské...
Křížová cesta od kostela Panny Marie Sněžné na Křížový vrch je lemovaná sochami z 18. st. Zahrnuje 14 zastavení.
Zámek ze 16. st. postavený Janem z Pernštejna. Později byl prodán Žerotínům a v 18. st. proběhla barokní přestavba. R. 1854 zde byla zřízena ženská věznice, sídlil zde také spolek Katolický dům. V letech 1995 - 1996 proběhla celková rekonstrukce, od r...
Aktuality
30.08.2016
Už tuto sobotu 3. září vypukne v Nošovicích oslava místního piva, Radegast den. Podtitul letošního čtrnáctého ročníku „Velká škola čepování“ napovídá, že letos půjde hlavně o dobře načepované pivo. Návštěvníci...
pokračování »
Starší aktuality »
Počasí
|
dnes
Skorojasno
6°C
|
zítra
Oblačno
21°C/10°C
30.9.
Oblačno
21°C/10°C
1.10.
Oblačno
21°C/12°C
|
Moje skvělá dovolená v Moravskoslezsku!
Západní hranici Moravskoslezského regionu tvoří pohoří Hrubý Jeseník s nejvyšší horou Praděd (1492 m), jihozápadní část pak lemují nedotčené oblasti Nízkého Jeseníku a poměrně málo známé Oderské vrchy. Na východě a severovýchodě oddělují Moravskoslezský region od Slovenska a Polska Slezské Beskydy s pohraniční horou Velká Čantoryje (995 m) a malebné Moravskoslezské Beskydy s dominantní Lysou horou (1323 m) a pověstmi opředeným legendárním Radhoštěm (1129 m). Mezi horami leží Slezská nížina s Ostravskou pánví, na niž navazuje Moravská brána – nejen spojnice Moravy a Slezska, ale z evropského pohledu i spojka Pobaltí se Středomořím.
Kromě hor musíme vzpomenout také některé zdejší toky – za všechny alespoň ty, které mají něco společného. Začínají písmenem O: Odra, Opava, Ostravice, Olše… Ráz kraje z velké míry určují především tři základní charakteristické prvky: takřka nedotčená příroda všech zdejších hor, specifická lidová architektura, kultura a folklór oblasti Beskyd a industriální technické stavby průmyslového Ostravska.
