Ostrava Mošnov - veřejné mezinárodní letiště

Napojení Letiště Leoše Janáčka Ostrava v Mošnově na Novojičínsku na železnici je hotovo. Moravskoslezský kraj tak má jako první region v zemi mezinárodní letiště napojené na železnici.

Nová trať je dlouhá 2,9 kilometru a spojuje letiště s obcí Sedlnice. Tou vede trať, která se v nedaleké Studénce napojuje na hlavní železniční koridor mezi Ostravou a Prahou nebo Brnem. Součástí stavby je zastřešený terminál, který s letištní odbavovací halou spojuje krytá chodba. Většinu nákladů na stavbu, 85 procent, by měly zaplatit evropské dotace, zbytek uhradí kraj. Vlaky by měly na letiště jezdit v dvouhodinovém intervalu, při velkých akcích se počítá s jejich posílením. Napojení by mělo pomoci jak rozvoji letiště, tak přilehlé průmyslové zóny, mohlo by ale pomoci i v lákání nových investorů.

První velkou zátěžovou zkouškou by se pro novou železniční trať mělo stát mistrovství světa v ledním hokeji, jehož část se odehraje v květnu letošního roku v Ostravě. Letiště by se mělo stát jednou ze vstupních bran do kraje pro fanoušky zahraničních týmů, kteří by pro přesun do Ostravy mohli využívat právě vlaky. Na trati nyní začne půlroční zkušební provoz, cestující by po ní měly první vlaky svézt 13. dubna 2015.

Bratislava, 10. říjen 2012 Severní Morava má opět letecké spojení s Vídní. Dvakrát denně, pět dní v týdnu. Největší slovenský letecký přepravce Danube Wings zprovozní už v pondělí 12. listopadu 2012 linku Ostrava (OSR) - Vídeň (VIE) - Ostrava (OSR). Pasažéři ze severní Moravy se tak do Vídně dostanou už za padesát minut.

Letadlo ATR s kapacitou sedmdesát pasažérů vzlétne každé ráno během pracovních dní v 5:20 z Ostravy, plánovaný přílet do Vídně je 6:10, následný odlet z Vídně 9:00 a přílet do Ostravy 9:50. Večerní rotace odlétá z Ostravy v 17:20, plánovaný přílet do Vídně je 18:10, odlet z Vídně 20:40, plánovaný návrat do Ostravy 21:30. V období do 21. prosince 2012 bude létat ranní linka z Ostravy do Vídně a večerní z Vídně do Ostravy. Po vánoční a novoroční přestávce bude pokračovat letecké spojení v plném rozsahu. Cena jednosměrné letenky na nové lince začíná na 59, - € (Vídeň - Ostrava) respektive 49, - € (Ostrava - Vídeň), včetně všech poplatků, přepravy příručních i zapsaných zavazadel a občerstvení na palubě.

"Vnímali jsme enormní zájem představitelů Moravskoslezského kraje, města Ostrava i ostravského letiště obnovit linku, která by sloužila českým a rakouským podnikatelům i tranzitním cestujícím, "říká generální ředitel Danube Wings Ján Rostov. "Jsme rádi, že jsme se dohodli, že, ačkoli v menším časovém stresu, linku spustíme ještě letos. Její úspěšné fungování by mohlo znamenat zelenou našim dalším společným plánům na letišti Ostrava."

"Jednání o obnovení linky jsme zahájili už na jaře letošního roku (poté co původní dopravce neočekávaně skončil) a výsledek těchto jednání nás dnes velmi těší. Jsme rádi, že se podařilo domluvit se slovenským provozovatelem na obnovení linky Ostrava-Vídeň, protože spojení s velkým evropským letištěm je pro náš region důležité a to nejen pro cestující veřejnost, ale i pro firmy, které v našem regionu působí ", doplnil ředitel ostravského letiště Pavel Schneider. Letenky do Ostravy a Vídně jsou již v prodeji na domovské stránce aerolinek.

Ludovít Tóth

mediální zástupce Danube Wings

Jsou sice menší, ale o to blíž mají ke svým klientům. Nenabízejí tisíce metrů obchodních ploch a restaurační provozy na nich se nepočítají na desítky, přesto jsou oblíbená. Nechybí jim často ambiciózní plány ani vůle spolupracovat s partnery v jejich regionech. Řeč je o mezinárodních letištích, kterým jsme si navykli říkat regionální. Jak se jim dařilo v loňském roce a jaké plány mají pro příští měsíce? To jsme zjišťovali u jejich nejvyšších manažerů.

Brno

Mezinárodním letištěm Brno-Tuřany v roce 2009 prošlo v pravidelné a nepravidelné osobní dopravě celkem 440 tisíc cestujících. V meziročním srovnání jde o pokles o 13 procent, vliv recese je zřejmý. Snížení počtu odbavených cestujících se dotklo pravidelné i charterové dopravy. „Na pravidelných linkách ubylo 24 procent cestujících na celkových 166 tisíc, charterová doprava zaznamenala 275 tisíc cestujících, což je o 4 procenta méně oproti roku 2008, ovšem srovnáme-li roky 2007 a 2009, pak je na tom rok 2009 o 10 procent lépe,“ interpretuje statistiky ředitel letiště Tomáš Plaček.

Od něj jsme získali také další podrobnější informace o linkách operovaných z brněnského letiště. Pravidelný spoj Českých aerolinií Praha – Brno zaznamenal zlepšení o 18 procent na necelých 43 tisíc cestujících. Hlavní podíl na tom má zvýšení počtu frekvencí od podzimu 2008 na čtyři spoje denně. Ryanair provozující linku Londýn – Brno v průběhu jara zrušil značný počet letů z důvodu pozdních dodávek nových letadel od výrobce Boeing, od října navíc snížil počet frekvencí ze sedmi na čtyři týdně. „Snížením přepravní kapacity dopravce proto došlo poprvé od roku 2005 k poklesu počtu cestujících mezi Brnem a Londýnem o 15 procent na 101 tisíc cestujících,“ uvádí Plaček. Pravidelným spojem Moskva (letiště Vnukovo) – Brno cestovalo 21 tisíc osob. Linku provozuje moskevská společnost Atlant-Soyuz celoročně každou středu a neděli.

K výkonům letiště pak ředitel dodává: „Nejvíce byly odbavovací prostory zatíženy tradičně v měsíci červenci, kdy jsme odbavili na pravidelných a charterových letech celkem 83 tisíc cestujících. Celkový počet vzletů a přistání činil 30 513, z toho komerční letecká přeprava 6 860 pohybů.“

Hlavní novinkou loňského roku bylo dokončení druhé (závěrečné) etapy rekonstrukce příletové odbavovací haly před zahájením hlavní turistické sezony. Kromě celkové rekonstrukce vnitřních prostor a fasády se také zdvojnásobila kapacita výdeje příletových zavazadel instalací nového karuselového dopravníku. „V nové odletové hale, uvedené do provozu v září 2006, jsme doplnili sedačky a pro rodiče s dětmi jsou k dispozici dětské koutky v odletové části Schengen i Non-Schengen,“ říká Tomáš Plaček.

Na dotaz ohledně novinek pro letošní rok a plánů na příští měsíce pak ředitel brněnského letiště odpovídá, že i přes značně těžkou situaci, která panuje v letecké dopravě, lze v letovém řádu najít novinky či vylepšení. Připomíná zejména červnové zahájení provozu na pravidelné lince Brno – Zadar, kterou dvakrát týdně provozuje společnost JOB AIR Central Connect Airlines. „Zatím je spoj plánován na letní sezonu, pokud bude zájem stálý, uvažuje dopravce o celoročním provozu,“ naznačuje Plaček. Na lince do Moskvy se od začátku letního letového řádu navýšil počet spojů ze dvou týdně na tři. Pravidelná doprava ČSA přes Prahu se ustálila na čtyřech letech za den a těší se stabilnímu zájmu klientů, zejména z podnikatelské sféry. Letní turistický provoz z Brna prožívá podle ředitele další meziroční pokles skoro o 20 procent. I přesto je možno si v letovém řádu z Brna vybrat ze široké nabídky 26 destinací v 7 zemích.

Ostrava

Počtem 307 130 cestujících a 16 152 pohybů letadel v loňském roce je Letiště Leoše Janáčka Ostrava druhým největším regionálním vzdušným přístavem. Uplynulý rok byl v Ostravě ve znamení mírného poklesu výkonů, ale také novinek. „V záři 2009 zahájila provoz nová linka Ostrava – Mnichov společnosti JOB AIR – Central Connect Airlines,“ uvádí ředitel letiště Pavel Schneider. Linka je operována vždy v pondělí, středu a pátek.

„Co se týká investic, pokračovali jsme v projektech, které čerpají dotace ze strukturálních fondů Evropské unie. Jsou to projekty, které zahrnují pořízení vybraných strojů a zařízení tak, aby byly splněny nové bezpečnostní předpisy EU a technické předpisy dle ICAO legislativy. Jedná se především o bezpečnostní, hasicí, záchrannou a vyprošťovací techniku. Projekty plynule přecházejí i do roku 2010,“ doplňuje ředitel.

Další rozvoj přišel v letošním roce. V lednu se podařilo odstartovat seriál charterových letů do Tel Avivu, který fungoval po dobu zimního letového řádu. V současnosti se jedná o jeho opětovném spuštění na podzim tohoto roku. Zároveň podle Pavla Schneidera pokračují investice v rámci již nastartovaných projektů. „Ve spolupráci s vlastníkem letiště, Moravskoslezským krajem, byly zahájeny práce na rozšíření centrální odbavovací plochy. První část projektu už je ukončena, odbavovací plocha byla rozšířena z původních čtyř stání pro letouny na sedm, což nám umožní dostatečně využít kapacitu odbavovací haly a zároveň dodržovat bezpečnostní předpisy,“ vysvětluje Schneider.

Výkony letiště budou ovlivněny hospodářskou krizí, očekává. Co se týká cestujících a počtu pohybů, očekává Pavel Schneider v letošním roce asi desetiprocentní meziroční pokles. „Výkony budou pravděpodobně ještě ovlivňovány hospodářskou krizí, která ovlivňuje zejména spotřebu tzv. luxusních statků spotřebitelů, kteří v rámci úspor domácností omezují nadstandardní výdaje, jako je například i nákup dovolené. Téměř nemožné je odhadnout vývoj množství přepravovaného zboží. Záleží na poptávce, nepředpokládáme výrazný pokles, spíš mírný vzestup,“ uzavírá ředitel ostravského letiště.

Karlovy Vary

Provozovatelem karlovarského letiště je kraj, který vzdušný přístav převzal přesně před šesti lety. Od té doby se mnohé změnilo. Zatímco v roce 2003 dosáhl počet odbavených cestujících 25 687, o pět let později již statistiky vykázaly hodnotu 70 620. Rok 2009 byl podle ředitele Letiště Karlovy Vary Václava Černého kvůli ekonomické krizi poznamenán asi desetiprocentním poklesem počtu odbavených pasažérů, přesně jich bylo 63 231. Údaje nezahrnují tranzitní cestující. Co do počtu cestujících je karlovarské letiště mezi regionálními aeroporty třetí.

Nejvýznamnější událostí loňského roku bylo pro letiště v Karlových Varech otevření nové odbavovací haly. „Hala byla slavnostně uvedena do provozu 20. května 2009 za účasti hejtmana Karlovarského kraje PaedDr. Josefa Novotného a náměstka ministra dopravy ČR Ing. Ivo Vykydala. Tento akt, kterého se zúčastnilo okolo stovky pozvaných hostů, tak symbolicky ukončil prvních pět let provozu letiště ve vlastnictví Karlovarského kraje a zároveň poslední etapu základní modernizace karlovarského letiště,“ vzpomíná Václav Černý. Připomíná také, že zásadní přestavbou vyplývající z požadavků schengenské dohody prošla loni také původní odbavovací hala.

Pokud jde o novinky letošního roku, ředitel Černý napovídá, že budou zaměřeny na zvýšení kvality poskytovaných služeb. Konkrétně zmiňuje zprovoznění nového VIP salonku a Business salonku, spuštění bezplatného wi-fi připojení k internetu nebo instalaci bankomatu ve veřejné části odbavovací haly. V letošním roce očekává vedení společnosti Letiště Karlovy Vary zhruba 65 000 odbavených cestujících, a to na linkách do Moskvy, Petrohradu a v letní sezoně také do Antalye. Další plány letiště pak Václav Černý pouze naznačuje: „Naší hlavní snahou je podpořit rozvoj sítě leteckých spojení z/do Karlových Varů. Za tímto účelem jsme v letošním roce zahájili spolupráci s renomovanou německou poradenskou společností Lufthansa Consulting GmbH. Výsledky této spolupráce oznámíme na podzim tohoto roku.“

Pardubice

Pardubické letiště v loňském roce vykázalo 49 032 odbavených cestujících a 994 pohybů letadel, čímž se mezi regionálními mezinárodními letišti zařadilo na čtvrté místo. „Loňský rok byl ve znamení zásadního poklesu výkonů letiště. Hlavním důvodem byl prudký pokles počtu charterových letů z Ruska, jenž trval celý rok, zlepšení se projevilo až ke konci roku,“ uvádí ředitel letiště Vít Málek. „Naopak očekávaný pokles v počtu charterových letů v letní sezoně 2009 pro české cestovní kanceláře z důvodů menší poptávky lidí po zahraniční dovolené vlivem krize se neprojevil,“ dodává. Poptávka veřejnosti po odletu na dovolenou z Pardubic byla podle jeho slov jako každým rokem velká a odlétány byly všechny plánované lety. „Bohužel přes značný zájem o odlet z Pardubic musí veřejnost vybírat z poměrně úzké nabídky destinací, která není buď vůbec, anebo jen minimálně rozšiřována,“ konstatuje Málek.

Pokud jde o služby cestujícím, v loňském roce byly podle ředitele rozšířeny o duty free obchod. V letošním roce pak byla rozšířena neveřejná část odletové haly pardubického letiště a byla vybudována nová restaurace ve veřejné části. V červnu byla dokončena rekonstrukce přibližovacího a dráhového světelného zabezpečení.

A jaká má vedení společnosti East Bohemian Airport, která letiště spravuje, očekávání od letošního roku? Veskrze optimistické. „Výsledky pro tento rok odhadujeme okolo 60 tisíc cestujících,“ plánuje Málek. Rozvojové plány pro příští rok se týkají infrastruktury letiště. Na léta 2011 – 2012 je plánován projekt obsahující výstavbu skladu leteckých pohonných hmot, technického dvora a rozšíření pojezdových drah a odbavovací plochy.

Text: Petr Manuel Ulrych

Foto: Letiště Brno, Letiště Leoše Janáčka Ostrava,

Letiště Karlovy Vary a Petr Huňáček

Letiště Leoše Janáčka se stává snadno dostupným nejen pro cestující ze severní Moravy. Díky neustálému zkvalitňování dopravní infrastruktury se již nyní mohou obyvatelé nejen Moravskoslezského, ale také Olomouckého a Zlínského kraje dopravit na letiště v řádu několika desítek minut.

Například z Olomouce se cestující dostanou k odletu svého letadla již za 40 minut. Po dokončení výstavby dálnice D47, která navazuje na stávající dálniční síť České republiky, se doba dojezdu na letiště ještě více zkrátí. Cesta na letiště se tím stane rychlejší a pohodlnější.

Cestující, kteří nemají možnost přijet na letiště autem, jistě uvítají možnost dopravit se vlakem až před odletovou halu. Před zahájením je výstavba napojení letiště na 2. železniční koridor ve směru ze Studénky a vybudování železničního terminálu přímo před letištní halou. První pasažéry dopraví České dráhy k odbavení už koncem roku 2011. Do doby zprovoznění trati mezi Studénkou a letištěm v Mošnově mohou cestující využít kyvadlovou autobusovou dopravu mezi železniční stanicí ve Studénce a letištěm - Airport Shuttle.

Zkvalitnění dopravní dostupnosti letiště bude mít význam nejen pro cestující, ale také pro firmy, které budou mít více možností při volbě způsobu přepravy nákladu. Po dokončení výstavby logistického centra v průmyslové zóně Mošnov se letiště Leoše Janáčka Ostrava stane důležitým dopravním uzlem, propojujícím leteckou, železniční a silniční dopravu. Díky napojení dálnice na Polsko se letiště stane významným vstupním bodem nejen na severní a střední Moravu, ale také do jižního Polska a na Slovensko.

-letost-

Historie mezinárodního letiště Ostrava - Mošnov sahá až do prvního desetiletí minulého století. Zde v tehdejší obci Harty žili bratři Žurovcové, regionální letečtí průkopníci, kteří své práce a pokusy prováděli v letech 1909 - 1914.

Dalšímu pokračování zabránila 1. světová válka. Po ní se bratři Josef a Vilém vrátili k civilnímu létání s letounem koupeným z válečných přebytků. Jejich podnikání však za čas ukončil nedostatek finančních prostředků. Místo, kde se nyní letiště Ostrava nachází, bylo poprvé k leteckému provozu použito německou Luftwaffe, která zde po okupaci Československa vybudovala v roce 1939 polní letiště pro přípravu útoku na Polsko. V květnu 1945 je naopak používala první československá smíšená letecká divize. Pak následovalo období nečinnosti a půda byla vrácena svému původnímu účelu, to je zemědělské výrobě.

Novodobá historie letiště začíná rokem 1956 zahájením stavebních prací na současném letišti. Nutno říci, že od počátku bylo jasné, že zde nebude jen dopravní provoz, ale že letiště bude především sloužit potřebám armády. Oficiální zahájení civilního letového provozu je datováno 16. říjnem 1959, kdy zde přistál letoun TU - 104 A a současně byl přenesen veškerý provoz z již nevyhovujícího letiště Ostrava - Hrabůvka, nacházejícího se přímo v městské aglomeraci. Letový provoz zajišťovaný společností ČSA zahrnoval hlavně vnitrostátní, ale i nepravidelné zahraniční lety. Při nich se na půdě mošnovského letiště vystřídaly všechny typy dopravních letounů ČSA, ať již pístových nebo proudových. V 60. a 70. letech tu byl i provoz aerotaxi, v té době dosti rozšířený. Výrazným zlomem se stal rok 1989. Brzy po něm, v roce 1993 došlo k ukončení činnosti vojenské části letiště a tím se také přenesly veškeré starosti související s provozem letiště na bedra ČSL. Dalším důležitým datem byl 1. červenec 2004, kdy bylo letiště Ostrava převedeno z majetku České správy letišť, s.p. do vlastnictví Moravskoslezského kraje. Provozovatelem letiště se stala společnost Letiště Ostrava.

Letiště Ostrava se stalo dynamicky se rozvíjejícím organismem. Dnes zde můžete potkat letouny nejrůznějších dopravců, bez nadsázky z celého světa na charterových letech, stejně jako stroje domácích leteckých společností. Mezinárodní letiště Ostrava se stalo důležitým partnerem pro rozvoj celého moravskoslezského regionu.

Po Praze a Vídni mohou občané Moravskoslezského kraje létat také do Moskvy. Rychlé a pohodlné spojení mezi letištěm Leoše Janáčka Ostrava a moskevským letištěm Domodědovo zajišťuje od září letošního roku nová pravidelná linka provozovaná leteckou společností Polet Airlines.

Z počátečních čtyř rotací týdně je plánováno rozšíření na každodenní provoz. Padesátimístný letoun SAAB 2000 přepraví cestující na moskevské letiště Domodědovo již za 2 hodiny 45 minut. Cestující tak budou mít možnost dostat se z centra Ostravy až do centra Moskvy za méně než 5 hodin. Otevřením této linky se rozšíří síť destinací dosažitelných z letiště Leoše Janáčka Ostrava o řadu nových destinací, např. o Voroněž, Bělgorod, Uljanovsk, Novosibirsk, Volgograd, Vladivostok, Soči, Dubaj, Peking, Bangkok, Tokio, Tel-Aviv, Singapur, Šanghaj, Hanoj a mnoho dalších.

Letiště Domodědovo je největším letištěm v Ruské federaci a ve východní Evropě. Jeho velkou předností je vysoká kvalita poskytovaných služeb na evropské úrovni. Cestující, kteří plánují navštívit Moskvu, mají možnost se za 40 minut pohodlně dopravit moderním rychlovlakem až do centra města, kde se také nachází letištní terminál. Ostatní mohou využít návazných spojů do dalších 231 destinací, přičemž do 107 z nich se není možné dostat z žádného jiného moskevského letiště.

Mezinárodní letiště Leoše Janáčka Ostrava, které získalo své jméno po světoznámém hudebním skladateli, je druhé největší letiště v České republice.

Okolní region a město Ostrava, které je od letiště vzdáleno přibližně 20 minut, je rychle se rozvíjející oblastí, která zažívá nastupující boom zejména v souvislosti s příchodem velkých zahraničních investorů do průmyslových a logistických zón. S tím souvisí také rychlý rozvoj letiště.

V loňském roce byla otevřena moderní odletová hala, která svým vybavením a novými technologiemi v oblasti bezpečnosti bez obav konkuruje letištím nejen v České republice.

Letiště soustavně rozvíjí podpůrné technologie pro zabezpečování odbavení velkokapacitních letadel, a to jak ve vazbě na přepravu cestujících, tak v nákladní letecké přepravě. Ruku v ruce s tím souvisí také plánované rozlétávání nových linek. V následujících třech letech by mělo ostravské letiště Leoše Janáčka získat přímé letecké spojení do 12 evropských měst. Výběr destinací je směřován především k tomu, aby měl region dobré spojení s obchodními a administrativními centry evropských zemí.

Rozvojový plán letiště zahrnuje také například vybudování hotelu soukromým investorem a novými vícepodlažními parkovišti nebo plochami pro kongresové a nákupní centrum. Počítá se s rozšířením nabídky nákladní dopravy, opravárenských služeb letadel a vybudování nového terminálu pro nákladní leteckou dopravu.

3 500 m dlouhá a 63 m široká runway společně s dobrou polohou v dynamicky se rozvíjejícím regionu a zkušený provozovatel dělají z Letiště Leoše Janáčka Ostrava nově se vynořující příležitost pro letecké společnosti.

Text: Michaela Kubešová